Současná doba nám přinesla do obchodů s potravinami neskutečný fenomén – a to nepřeberné množství potravin. Na jednu stranu výhoda, máme z čeho vybírat, řekneme si, ale je to opravdu taková výhoda pro lidi, kteří velmi často neumí nebo nechtějí číst z potravinových obalů? Z vyprávění klientů často slýchám názory, že někteří preferují menší obchůdky právě z důvodu užší nabídky potravin, a jak tvrdí, výběr pak není tak zdlouhavý a dává jim to možnost se rychleji a snadněji rozhodovat.
Strategií při výběru potravin je tolik, kolik je nakupujících. Někteří volí potraviny dle ceny (ať už podle té nejnižší, jiní volí zlatou střední cestu průměru, někteří se orientují zase podle ceny nejvyšší, protože mají zdání, že čím vyšší cena, tím vyšší kvalita. Ode mě neuslyšíte poprvé, že tahle rovnice ne vždy platí). Znám lidi, kteří nakupují podle přitažlivosti obalů, znám i ty, kteří nakupují dle velikosti obalů, pak neméně častou záležitostí je nákup potravin „v akci“ nebo „rodinného balení“ a v neposlední řadě hraje roli chuť a oblíbenost daných výrobků. Co už ale pozoruji méně, je to, že by lidé otáčeli potraviny na zadní stranu a studovali složení nebo nutriční hodnoty. Na jednu stranu si to vysvětluji tak, že pokud to má člověk již jednou „nastudované“, sahá pak po výrobcích automaticky. Na druhou stranu i přesto pociťuji, že zájem lidí o zkoumání obalů není tak veliký. Protože trochu kriticky musím napsat, že pokud by zájem velký byl, předpokládám, že spoustu výrobků by z našich obchodů zcela vymizelo, neboť by je nikdo nekupoval. Nad některými „dobrůtkami“ se pozastavuji s tím, že tohle by ani pes nežral, ale člověk si pochutná. 
Proto mám tak velký zájem Vás seznámit s tím, jak se vyznat v základních informacích a na co se dívat při výběru potravin. Ze stejného důvodu si i ráda vyrazím s klienty do ochodu na pomoc při výběru potravin.
Nejprve se pojďme podívat na to, co je předepsáno. Pokud jde o zdraví spotřebitele, na obalech potravinářských výrobků by měly být uvedeny alergeny obsažené v produktu a informace o výživových hodnotách. Také je nutno na obalech uvést: původ potraviny, název a další údaje (způsob skladování, způsob použití, určení potraviny pro zvláštní účely, označení šarže, složení potraviny a přídatné látky), dále informativní údaje (např. bezlepková potravina, snížený obsah laktózy, bez fenylalaninu, obsahuje kofein, obsahuje sladidla a jaká, nízký obsah sodíku, atd.) včetně způsobů balení (vakuově baleno, baleno v ochranné atmosféře, atd.), dále zda obal obsahuje tzv. zdravotní tvrzení, které upozorňuje na vliv potraviny na zdravotní stav člověka (například „snižuje hladinu cholesterolu“, atp.), toto tvrzení musí být schváleno a uvedeno v seznamu schválených zdravotních tvrzení dle nařízení EU.
Na co doporučuji ale hledět nejvíce, je název, složení, informace o výživových hodnotách a datum spotřeby/minimální trvanlivost. Trochu o každém bodě tedy…
1.) Název
Základní položka, která toho ovšem řekne mnoho. Pokud místo produktu s názvem „máslo“ kupujete „směsný roztíratelný tuk“, i přesto, že to jako máslo vypadá, máslem není. Stejně tak „čokoláda“ vs. „kakaová pochoutka“, „hovězí maso“ vs. „masný výrobek z hovězího masa“, „jahodový jogurt“ vs. „jogurt s příchutí jahody“ atp.
2.) Složení
Tady platí pravidlo o sestupnosti – suroviny se řadí dle použitého množství sestupně. Nerozumíte mnohým názvům, chemickým výrazům a kódům éček? Tak pak kupujte potraviny se složením, kterému převážně rozumíte. Popřípadě dnes se dají již využít i chytré mobilní aplikace, do kterých kód éčka zadáte a vyjede Vám použití a bezpečnost dané přídatné látky. Mnohé se nám snaží také napovědět různá loga a označení, orientuji se například podle označení: „Vím, co jím“, logo CEFF – „Potraviny a doplňky stravy bez zbytečné chemie“ (symbol přeškrtnutého „éčka“ v oranžovém kruhu), „BIO“, „Regionální potravina“ či logo přeškrtnutého klasu jako symbol bezlepkové potraviny.
3.) Výživové údaje
I tento údaj je pro mě velmi stěžejní a nově byste se ho měli dozvědět na každém produktu. Často ho můžete vyhledat ve formě tabulky a určuje živiny obsažené na 100g/100ml výrobku, popřípadě i poměrově na hmotnost celého výrobku. Porovnáváte-li s obecným doporučením, po troše cviku se můžete naučit vybírat potravinářské výrobky i na základě toho, abyste se v součtu potravin za celý den přiblížili k těmto tzv. „denním referenčním hodnotám“, které jsou ustanoveny pro dospělou osobu takto:
- energetická hodnota 8400kJ/2000kcal
- tuky celkem 70g, z toho nasycené mastné kyseliny 20g
- sacharidy 260g, z toho cukry 90g
- bílkoviny 50g
- sůl 6g
Upozorním však na to, že tyto hodnoty jsou velmi zobecněny a neberou v potaz individuální potřeby každého člověka a také je nutné přepočítávat hodnoty i na velikosti porcí (například koupíte-li si 500g balení ovesných vloček, hodnoty se musí přepočítat na jednu dávku, tedy například na 50g apod.).
4.) Datum spotřeby/minimální trvanlivost
Poslední, avšak neméně důležité údaje, jejichž rozdíl bych ráda objasnila. „Spotřebujte do“ se používá pro potraviny, které podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazenou drůbež, výrobky studené kuchyně atp. a výrobce musí na obal doplnit i údaje o podmínkách uchování, které musí být dodrženy. Z hlediska konzumace po uplynutí data spotřeby mohou být tyto potraviny zdravotně rizikovou skupinou.
„Minimální trvanlivostí“ se většinou označují potraviny, které se rychle nekazí. Příkladem mohou být konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny atp. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze i nadále prodávat, pouze pokud jsou zdravotně nezávadné a jsou-li jako prošlé označeny a odděleně umístěny. Po ukončení data minimální trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku.
Vidíte, že orientace v potravinách je někdy vskutku obtížná a vůbec se nedivím, že bez podrobného prostudování laická veřejnost může tápat. Na druhou stranu informovanost i o tomto důležitém tématu je poměrně rozšířená a snadno dostupná a kdo chce, informace si vždycky najde nebo vyhledá.
A můj poslední tip na nákup potravin? Pro jistotu mějte při ruce vždy lupu, někdy mi totiž přijde, že někteří výrobci zkouší schopnosti našeho zraku, kvůli tomu, jakou velikost písma na obalech potravin používají. Nebo že by se složením zas až tak nechlubili?
Bc. Martina Korejčková, DiS.
nutriční terapeutka